Jeden z hráčů Baseballu Plzeň, Filip Nedvěd, byl vybrán do týmu reprezentace ČR U12. V barvách ČR se zúčastnil několika přípravných turnajů v Evropě, ME U12 v Třebíči a MS baseballu U12 na Tchaj-wanu. Na ME v Třebíči 2. - 6. 7. 2019 obsadil tým ČR 4. místo, na MS V Tchaj-wanu 26. 7.- 4. 8. 2019 pak 8. místo.
Rozhovor Filipa s plzeňským koučem, Ondřejem Němcem
· Filipe, bylo to náročných pět měsíců, jak se na ně zpětně díváš?
F: Řekl bych, že to bylo neuvěřitelných pět měsíců plných baseballu, potu, dřiny, ale především zábavy.
· Co nového ti přineslo přípravné období? Bylo to fyzicky náročné, co bylo nejtěžší splnit během tréninku s reprezentací?
F: Určitě jsem se naučil spoustu nového v technice kečra, udržování fyzičky, od drilů na protahování až po zdokonalování švihu. V přípravném období nebylo na nic čas, musel jsem hodně trénovat, běhat, posilovat. Vzájemně jsme se v týmu motivovali společnou aplikací, kde jsme viděli, kolik kilometrů kdo uběhl, nebo co jiného dělal.
· Máš nějaký super zážitek během tohoto období, kdy jsi byl s novými spoluhráči, trenéry na zajímavých místech?
F: Tak určitě. ME v Třebíči, MS na Tchaj-wanu a k tomu přípravné zápasy v Německu a Itálii byly takový kolotoč, že se to slilo v jeden obrovský zážitek. K nejlepším baseballovým zážitkům určitě patří zápas na MS s Itálií a „vyndání“ dvou borců na dvojce. A taky oslava mých narozenin na Tchaj-wanu a výborný dort.
· Zažil jsi naopak něco, co už nechceš opakovat?
F: Nic.
· Co spoluhráči? Jednalo se o výběr hráčů z celé republiky, máš nové kamarády?
F: Celý tým byl super, skamarádili jsme se všichni. Moraváci, Pražáci i ostatní jsme utvořili silný tým a naše kamarádství bude určitě pokračovat i dál.
· Zajímalo by mě, co našim hráčům chybí, v čem by se měli zlepšovat, co trénovat, abychom měli více reprezentantů v klubu?
F: Rozdíl mezi například Japonskem nebo Amerikou a námi je to, že sice mají dvakrát až třikrát týdně trénink jako my, ale k tomu makají i každý den doma. Třeba jen před zrcadlem zdokonalují techniku švihu a hodu.
· Máš nové drily či tréninkové metody, které by bylo dobré zařadit do tréninku v klubu?
F: Mám a rád na tréninku ostatním spoluhráčům ukážu. Například švih a protahování.
· Můžeš porovnat přístup reprezentačních trenérů a trenérů v klubu?
F: Myslím, že to vystihne jedno slovo, a to je respekt.
· Probíhal s trenéry mentální koučink před zápasem?
F. Ano, probíhal. Učili nás, že hra končí až s posledním míčkem. Naučili jsme se nevzdávat, i když prohráváme, nic není ztraceno do posledního nadhozu i odpalu.
· Co jídlo, tvé oblíbené téma, jak vaří na Tchaj-wanu, dle příspěvku na Facebooku asi dobře.
F: Na hotelu jsme měli hlavní jídla, dalo se vybrat z tchajwanské jídlo i evropské. Když si zvyknete na jiný zápach, tak to jde. Byli jsme i na místním trhu ochutnávat jejich speciality, což bylo trochu horší...
· Určitě jsou rodiče na tebe pyšní, a pokud bys po této zkušenosti mohl opět usilovat o reprezentaci, šel bys do toho znovu?
F: No jasně!
· Umožnili by ti to rodiče opět?
F: Doufám, že ano!
Rodiče: Tréninky s reprezentací, tedy celovíkendové cesty do Třebíče či Brna, byly velmi náročné pro celou rodinu, zejména časově, ale pokud baseball bude Filipa dělat šťastným, podpoříme ho kdykoliv znova.
· Měl jsi někdy krizi, že už to nezvládáš?
F: Měl. Na přípravných zápasech v Německu v Paderbornu. První den se mi úplně nedařilo, byl jsem po nemoci a říkal jsem si, že mě určitě vyhodí z finálové osmnáctky. Večer jsme pokecali s trenéry a druhý den jsem zas šel na plno a zadařilo se. Takže opět pomohl mentální trénink.
· Jaké jsou pocity stát na pálce proti kubánskému nadhazovači s rychlostí míče 120 km/h?
F: V týmu jsme si řekli, že už jen postavit se na pálku se vztyčenou hlavou proti Kubánci je výhra. Zápas jsme udrželi 0:5 proti nadhazovači, co ve dvanácti letech má skoro 190 cm!! Strach jsme neměli.
Děkuji za rozhovor.
